24. – 26. května 2013 se konala mezinárodní konference Energy Mongolia 2013, organizátory bylo Ministerstvo energetiky Mongolska, Energetické rozvojové centrum a Global Group. Součástí byla též výstava firem a návštěva dokončovaného větrného parku Salkhit (instalovaný výkon 50 MW, investor mongolská společnost Newcom Group) nedaleko Ulánbátaru

Vizí vloni zvolené mongolské vlády je dosažení nejen energetické soběstačnosti, ale také export energie, a to ve spolupráci se zahraničními firmami a investory.

Mongolská energetická soustava je rozdělena do čtyř geografických částí, přičemž drtivá většina zdrojů se nachází v centrálním regionu. Celkový instalovaný elektrický výkon činí cca 900 MW (91,8 % tepelné elektrárny, 5,1 % diesel, 3 % hydro a 0,1 % vítr a voda) a tepelný 6018 MW_th (86,5 % TE, 6,6 % kotle a 6,9 % teplárny). Spotřeba elektřiny ročně roste v rozmezí 7-10 %. Především v zimních měsících ve špičce je až 17 % elektřiny pro centrální region dováženo z Ruska, z RF je až ze 70 % zásobován západní region.

Příspěvek M. Emmertona, který za Asijskou rozvojovou banku (ADB) pracuje na vládním dokumentu Energy Master Plan, jež by mohl být schválen ve druhém pololetí t.r. Emmerton objasňoval některá proklamovaná vyjádření. Podle Emmertona není pravdou, že by stávající mongolské tepelné elektrárny byly nevýkonné, že hydroelektrárny jsou pro Mongolsko nejlepším řešením k překlenutí poptávky ve špičce, nebo že pro Mongolsko jsou vysoce výhodné solární a větrné elektrárny (s ohledem na mrazy a velmi roztříštěnou hustotu osídlení se již na prvních projektech asi projeví, že jsou neúměrně drahé). Jako nejvýhodnější energetický zdroj označil velkou hydroelektrárnu, následovanou uhelnými zdroji. Teprve na posledních místech by doporučil využívat vítr, malé hydroelektrárny, jadernou energii a slunce.

Prezentované navrhované projekty v mongolském energetickém průmyslu představují:

Ø      teplárna Amgalan v Ulánbátaru (350 MW) - úvěr Mongolské rozvojové banky, výběrové řízení uzavřeno

Ø      tepelná elektrárna č. 5 v Ulánbátaru (450 MW) – výběrové řízení uzavřeno (konsorcium mongolské Newcom Group, fr.-belgické GDF Suez, japonské Sojitz, korejské Posco Energy)

Ø      tepelná elektrárna Baganuur v Ulánbátaru (700 MW) - předstudie proveditelnosti vyhotovena Sovětským svazem v r. 1985 na 1200 MW

Ø      tepelná elektrárna Telmen v provincii Zavkhan (100 MW)

Ø      tepelná elektrárna Bayanteeg v provincii Uvurkhangai (40 MW)

Ø      elektrárna Tavan Tolgoi v provincii Umnugobi (600 MW)

Ø      hydroelektrárna Eg v provincii Bulgan (220 MW) – hotova studie proveditelnosti

Ø      hydroelektrárna Shuren v provincii Selenge (300 MW) - hotova předstudie proveditelnosti

Ø      elektrárna Changdana v provincii Khentii (600 MW) – soukromá investice kanadské Prophecy Resources u svého uhelného dolu

Ø      elektrárna Shivee-Ovoo v provincii Gobisumer (270 MW) - hotova studie proveditelnosti na 200 a 3600 MW

Ø      elektrárna Erdenetsogt v provincii Bayankhongor (600 MW)

Ø      elektrárna Khotgor v provincii Uvs (60 MW) – hotova předstudie proveditelnosti

Ø      větrný park Sainshand v provincii Dornogobi (50 MW)

Ø      rozšíření tepelné elektrárny v provincii Darkhan o 35 MW - mezivládní zvýhodněný úvěr poskytnutý německou KfW (ruská turbína)

Ø      rozšíření tepelné elektrárny č. 4 v Ulánbátaru o 100 MW - úvěr Mongolské rozvojové banky, výběrové řízení na dodávku turbíny uzavřeno (irkutská společnost)

Ø      rozšíření tepelné elektrárny č. 3 v Ulánbátaru o 50 MW (úvěr Mongolské rozvojové banky)

Ø      rozšíření tepelné elektrárny v provincii Dornod o 50 MW

Ø      některé přenosové soustavy a rozvodny

Dříve deklarovaný cíl plné deregulace cen elektřiny a tepla do r. 2014 se s největší pravděpodobností nestihne realizovat. Přesto lze určité zvýšení cen očekávat vzhledem k výrobním ztrátám a situaci státních energetických firem.

V příloze jsou k nalezení některé prezentace z konference.