Elektřina IRQ (TWh)	2022	2021	2020	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013
Výroba	117,24	97,26	91,75	89,19	83,11	82,28	75,46	64,75	63,90	55,21
Spotřeba	640,00	578,00	553,00	641,00	605,00	598,00	532,00	470,00	471,00	474,00
dovoz (dopočet)	522,76	480,74	461,25	551,81	521,89	515,72	456,54	405,25	407,10	418,79

Zdroj: OurWorldInData.org/energy

Výroba

Údaje ohledně výroby elektřiny v Iráku nejsou jednotné. Např. podle Mezinárodní energetické agentury (IEA.org), Irák v roce 2021 vyprodukoval 81,2 TWh elektřiny (podle OurWorldInData.org/energy to však bylo ve stejném roce 97,26 TWh). Podle sdělení ministerstva energetiky (březen 2024), elektrárny v jeho vlastnictví produkují až 20 TW za den, do května 2024 navýší produkci na 27 TW a do konce roku pak o dalších 5 TW. 

Irák potřebuje mít v síti 42 GW elektřiny, místo toho však jeho zdroje do sítě dodávají jen 27 GW. Podle tvrzení Ministerstva energetiky by měly optimálně v síti přibývat více jak 2GW ročně. V různých částech roku je spotřeba elektřiny v Iráku různá. Například na konci března bylo v irácké síti mezi 19 a 21 GW a ministerstvo uvádělo, že  poptávka překračuje 30 GW. 

 

Energetický mix

Hlavní komponenty energetického mixu v Iráku v roce 2022 byly: spalování ropy a plynu. Fosilní zdroje tvořily přes 98 %, obnovitelné 1,5 %. Trendem poslední dekády je snižování ropy a nárůst podílu plynu v energetickém mixu.

Ropa	69,0%	442,0	TWh
Plyn	29,5%	189,0	TWh
Uhlí	0,0%	0,0	TWh
jádro	0,0%	0,0	TWh
Vodní	1,3%	8,6	TWh
Solární	0,2%	1,1	TWh
Vítr	0,0%	0,0	TWh
Celkem		640,7	TWh

Zdroj: OurWorldInData.org/energy

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA.org), Irák v roce 2021 produkoval 57 % elektřiny spalováním zemního plynu, 37 % spalováním ropy a zbylých 6 % z vodních elektráren. 

Zdroje výroby elektřiny v Iráku

Vlastníkem většiny elektráren v Iráku je Ministerstvo energetiky. Pro informaci uvádíme příklady největších elektráren v Iráku.

Termální (TPP) a plynové

• Besmayah Power Plant – 3.000 MW (4 x 750 MW), projekt rozšíření o dalších 1.500 MW byl ohlášen v roce 2019.
• Wassit Power Station – 2.540 MW, spuštěna v roce 2012, projekt realizovali firmy Power Generation Engineering and Services Company z Egypta a čínská  Shanghai Electric Group
• Baiji Power Plant 1 a 2 (projektovaná, zničená 2014), vlastníkem je MoE, projektovaná kapacita plynové elektrárny je 1,650 MW, v roce 2020 byly náklady rekonstrukce odhadovány na 1,3 mld USD, produkce by měla sloužit nově spuštěné rafinerie ve stejném místě. Jde o 4 turbíny Siemens STG5-2000E (heavy gas) pro Baiji 1 a znovuspuštění 6 plynových turbín Baiji 2. Projekt realizuje egyptská společnost Orascom Construction a německý Siemens.
• Erbil Gas Power Plant- 1,500 MW (2x750MW gas, diesel), vlastněná Mass Group Holding
• Sulaymaniyah Gas Power Plant – 1.500MW (2x750MW gas, diesel), vlastněná Mass Group Holding
• Al Quds power station (Alfahamat, Baghdad, Iraq) – 1.430 MW plyn a ropa, devět jednotek nejstarší jednotky byly spuštěny v roce 2002, pak v 2012, 2013 a 2019. Připravuje se výstavba 2 dalších jednotek (2 x 250 MW odpadové teplo), vlastník MoE.
• Al-Mussaib Thermal Power Station (Babylon)  - 1280 MW (4 x 320 MW, fuel oil), spuštěná v roce 1987, hlavní technologické vybavení dodala japonská společnost Hitachi, vlastníkem je MoE
• Salahuddin Power Plant (Samarra, Iraq) – 1.260 MW (2x360MW, fuel oil), projekt za 1,189 mld USD, hlavní dodavatel China Machinery Engineering Corporation, vlastník MoE
• Al-Khairat 1 Power Plant (Kerbala) – 1.250 MW (10x125MW zprovozněno 2013 a 1x165MW ve výstavbě),         Ministry of Electricity      1,250 MW           gas;oil
• Al-Khairat 2 Power Plant (Kerbala) – 1.400MW (4x 350MW), projekt byl vládou v roce 2021 přidělen irácké společnosti Harlow International Corporation, vlastníkem elektrárny bude MoE
• Shatt Al-Basra Power Plant (Basra) – 1.900 MW (5x380MW, gas, fuel oil, crude oil), dodavatel technologií Siemens zvýšil efektivitu o více jak 50%, vlastník MoE
• Dohuk Gas Power Station (Dohuk, Kurdistán, Irák) – 1.000 MW (8x125MW gas diesel a 2x250 W2E ve výstavbě), vlastníkem je Mass Group Holding
• Khormala Power Plant (Erbíl) – 930 MW (6x155MW plyn a 2x250MW W2E ve výstavbě), elektrárnu provozuje Siemens, vlastníkem je KAR Group
• Nasiriyah Thermal Power Plant (Erbil) 500 MW (4x125MW gas a 1x250 W2E ve výstavbě), vlastníkem je MoE
• Al Dora (Bagdád) – 640 MW, spalování ropy, čtyři jednotky, spuštěna 1983
• Al Taji 1 (Bagdád) – 163 MW (spalování ropy a plynu, 4 x 22 MW a 3 x 25 MW), spuštěna 2012
• Al Taji 2 (Bagdád) – 180 MW (plynová, 4 x 45 MW), spuštěna 2016
• Yousfiyya power station (Bagdád) – 8 x 210 MW
• Diwaniyya power station (Al Qadisiyah, Iraq) - 750 MW (4 x 125 MW plyn a diesel a 1 x 250 MW waste to energy)
• Rumaila power station (Basra) – 1.460 MW (5 x 292 MW), plynová elektrárna
• Samawa power station (Muthanna, Iraq) – 500 MW (4 x 125 MW, plynové turbíny), postavené v roce 2021. Od roku 2024 probíhá výstavba Waste to Energy - dalších 250 MW

Vodní

• Haditha Dam (Al-Anbar, Irák) – 660 MW (6x110MW), spuštěná v roce 1986, vlastník MoE
• Mosul Dam – 1.052MW (4 x 187.5 MW; 2 x 120 MW; 1 x 60 MW)
• Dokan Dam (Kurdistán, Irák) – 400MW (5x80MW), elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1979
• Darbandikhan Dam (Kurdistán, Irák) – 240 MW (3x83MW), v této kapacitě byla spuštěna v roce 1990, po zásahu bombardování během irácko-íránské války musela být v roce 2013 obnovena do svého plného výkonu.

 

Dovoz

V roce 2021 dovezl Irák ze zahraničí 41,5 TWh elektrické energie (dle údajů iea.org) a byl tak na čtvrtým největším dovozcem elektřiny na světě (po USA, Německu a Itálii). 

• V roce 2020 dovezl Irák z Íránu více jak ¼ elektřiny v tomto roce v Iráku spotřebované.
• Irák jedná o možném dovozu plynu z Turkmenistánu (přes Írán), který by umožnil výrobu elektřiny v iráckých plynových elektrárnách. Memorandum IRQ a TKM bylo podepsáno v říjnu 2023.

Spotřeba

• Dotovaná cena

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA.org), činila spotřeba elektrické energie v Iráku v roce 2021 necelých 1,3 MWh na hlavu, což jej řadí na 100. místo v celosvětovém žebříčku (pro srovnání v ČR to bylo 6,6 MWh per capita, 30. místo).  

Ztráty a neefektivita:

Celkové ztráty, včetně ztrát v síti, nefakturace a neinkasa, patří k nejvyšším v regionu a údajně se pohybují mezi 40% a 50%, podobně jako v Libanonu. Ztráty v Saúdské Arábii jsou přitom méně než 7% a celosvětový průměr je 8%. Velká část těchto ztrát je nedohledatelná, nedostatečně vykazovaná a spadá do společenské smlouvy. I když existuje několik opatření ke snížení těchto ztrát, vláda se může rozhodnout je ignorovat kvůli obavám ze ztráty politické a volební podpory obyvatel.

Přenosová síť

Národní přenosová síť (páteřní 400 kV) nese znaky investiční zanedbanosti a zastarávání. Výjimkou nejsou požáry, výbuchy, cílené útoky a sabotáže (např. 29.7.2023 v jižní části země), které vedou k celkovým výpadkům sítě.

Inter konektory se sousedními státy

Irácká síť je napojena na některé sousední země - Írán, Turecko, Jordánsko, Sýrie. Političtí analytici přitom upozorňují, že nedostatečná produkční kapacita v Iráku a možnost dodávek elektřiny z Íránu vytváří v Iráku nežádoucí závislost, která dává Íránu možnost vlivu na vnitropolitický vývoj v Iráku. Proto např. Saudská Arábie připravuje na hranicích vlastní inter-konektor. Ať už jsou důvody jakékoli, s větším počtem přeshraničních propojení bude mít Irák možnost výběru nejnižších cen dle svých vlastních potřeb.

• - V říjnu 2023 bylo ohlášeno dokončení hlavních prací na inter-konektoru s Jordánskem. Na konci března 2024 se 132 kV propojení mezi jordánskou elektrárnou Risha a iráckou trafo stanicí Rutba oficiálně poprvé spustilo. Interkonektorem v první fázi protéká 50 MW, kapacita by však postupně měla narůst až na 500 MW. 
• - V dubnu 2023 bylo dokončeno propojení s Tureckem (Cizre/Keesik) přes území autonomního Kurdistánu - tento 400 MW konektor však nebyl v čase dokončení ihned spuštěn, čekalo se na uzavření dohody k mechanismu o cenách odběru.
• - Se Sýrií je Irák propojen přes 300 MW konektor (Dair Alzour/Al-Qaim) a projektuje se jeho navýšení na 1000 MW.
• - Ve výstavbě je také inter-konektor na hranici s Kuvajtem (Al-Faw/IRQ), který má Iráku zajistit napojení na síť států GCC. Jižní Irák by tak díky tomuto napojení mohl získat dodatečnou kapacitu 500 MW s celkovou přenosovou kapacitou 1,8GW.
• - Další připravované propojení se Saúdskou Arábií má zajistit dodatečnou kapacitu 1000 MW (vysokonapěťové vedení 400kV, 435km dlouhé spojí Arar/SAU a Yusufia/IRQ).

Příklady projektů

• Projekt výstavby W2E PP (Waste to Energy Power Plant) v Bagdádu, vyhlášen vládou přes NIC. Přihlásilo se celkem 17 společností. Projekt plánuje přeměnit denně cca 3000 tun komunálního odpadu na 80 MW elektrické energie. 
• V březnu 2024 společnost GE Vernova podepsala dlouholetý kontrakt s ministerstvem energetiky na údržbu, která má zvýšit produkční kapacitu plynových zdrojů o 9 GW a zavést digitální technologie pro koordinaci výroby různých zdrojů a jejich dodávek do sítě.  
• V dubnu 2024 podepsala francouzská TotalEnergies s ministerstvem energetiky kontrakt na výstavbu solární elektrárny v Basře (Artawi site in Basra) s výrobní kapacitou 1 GW.  Elektrárna bude postavena do dvou let, přičemž každého půlroku bude instalováno 250 MW. Součástí projektu je také 180 km dlouhé napojení na elektrickou síť (Overhead Transmission Line / OHTL) a výstavba a spuštění transformační stanice (Imam al-Sadiq substation) se 132 kV voltáží. 

Profesní akce a veletrhy

• zajímavá každoroční akce je Iraq’s Energy Exhibition & Conference.

   

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí obchodně ekonomického úseku