Po letech válek a sociálních nepokojů čelí Irák a jeho zemědělství a potravinářství řadě výzev. Špatná výkonnost zemědělského sektoru a nedostatek perspektiv motivovaly obyvatele k migraci do městských oblastí. Výzvami pro irácké zemědělství jsou i v roce 2024 nadále: populační růst, potřeba produkovat více potravin, omezená zemědělská půda a zmenšující se množství vody. Nedostatek zemědělských zdrojů omezuje schopnosti domácností produkovat a zajistit si vlastní potraviny a omezuje jejich přístup k potravinám.

Výzvy zemědělského sektoru

• nedostatek vody a nefunkční systémy zavlažování – údajně jen 20% farmářů má přístup k zavlažovacím systémům
• slaná půda
• dumping zboží a nedostatečná kontrola hraničních přechodů
• systém podpory odvětví zemědělství
• vakcíny a veterinární léčba

Angažovanost vlády v zemědělství

Vláda se snaží podpořit farmáře, stát vykupuje obiloviny, dotuje zemědělcům nákup zavlažovacích komponent, objevují se programy s příspěvky státu na nákup techniky apod. 

Nejsou hlášeny žádné nedostatky vstupů pro rostlinnou výrobu. Zemědělci si však stěžují na zpožděné platby za obilí sklizené v roce 2022, které bylo doručeno do sil ministerstva obchodu. Zpožděné platby omezují peněžní toky a omezují schopnost zemědělců nakupovat vstupy a služby.

Navzdory nepravidelným srážkám v hlavních oblastech produkujících obiloviny s dešťovou vodou (bez umělé závlahy) a rozsáhlému nedostatku vody na zavlažování v letech 2021 a 2022 schválilo ministerstvo vodních zdrojů v roce 2023 pěstování pšenice na celkem 1 mil ha (ve srovnání s 0,75 mil ha v roce 2022). Z tohoto 1 mil ha je 0,625 mil ha plochami se zavlažováním. Opatření (navýšení) má za cíl zvýšit domácí produkci pšenice s ohledem na zvýšené mezinárodní ceny a obavy nedostatečného množství komodity na světových trzích. Nárůst produkční plochy pšenice bude pravděpodobně kompenzován snížením plochy osázené ječmenem.

Irácký parlament v červnu 2022 schválil nouzový zákon pro potravinovou bezpečnost a rozvoj, který vládě umožňuje rozšířit dotace a zajistit prostředky na dovoz potravin (zejména pšenice). Celkově zákon vyčlenil 25 bil IQD (17 mld USD) na nákup základních potravinových komodit, plynu, elektřiny a na podporu platů státních zaměstnanců. Asi 5 bil IQD (3,4 mld USD) bylo přiděleno na nákupy pšenice.

Vlastní domácí produkce 

Rostlinná výroba je hlavním zdrojem příjmů pro většinu zemědělců (asi 75 procent), zatímco zbytek závisí na chovu dobytka nebo na smíšených systémech rostlinné a živočišné výroby. V tomto odvětví dominují systémy drobného zemědělství, které se obvykle vyznačují tradičními metodami a minimálními kapitálovými investicemi, což vede k nízké produktivitě.

Jako hlavní zemědělské plodiny, které je možné pěstovat v Iráku, jsou uváděny ječmen, pšenice, rýže , zelenina, kukuřice, proso, cukrová třtina, cukrová řepa, olejná semena, ovoce, pícniny, tabák a bavlna. Výnosy se rok od roku značně liší, zejména v oblastech, kde je zemědělství závislé na srážkách (tj. bez zavlažování). 

Obiloviny (především pšenice a ječmen) jsou hlavními plodinami na severu a v centrálních oblastech s deštěm. Ve středním a jižním Iráku, kde zemědělství závisí především na zavlažování z řek Tigris a Eufrat, převládají smíšené zemědělské systémy. Datle jsou hlavní plodinou v sadech. V období před irácko íránskou válkou byl irák dokonce největším producentem datlí na světě. Zemědělsky aktivním období v Iráku je zima (oproti našemu jaru/létu). Sklizeň obilí přichází na konci dubna. 

Na konci dubna 2024 prohlásil v tisku vrchní ředitel pro obchodní a finanční kontrolu na Ministerstvu obchodu, že "Irák při letošní sklizni dosáhl soběstačnost v produkci pšenice a přebytky budou uskladněny ve formě strategických rezerv". Prostory pro uskladnění jsou podle něj dostatečné a neobjevují se překážky, které by zpomalovaly proces výkupu a uskladnění. 

Dovoz potravin

Irák dováží značné množství potravin. Dovoz probíhá prostřednictvím soukromých firem i prostřednictvím veřejného sektoru. Primárním dovozcem pšenice a rýže je Ministerstvo obchodu. Dostupné zdroje uvádí, že cca 65 % pšenice a 90% rýže, která se prodává na iráckém trhu pochází z dovozu. 

Např. v hospodářském roce 2022/23 (červenec/červen) se dovoz obilovin do Iráku odhaduje na 5,3 mil tun (toto číslo již zahrnuje dovoz 3,2 mil tun pšenice dovezené ve formě mouky). Po aktualizaci specifikací kvality a platebních podmínek pro dovozy se v dovozních výběrových řízeních nepodařilo zajistit dostatečné dodávky a Irák proto přistoupil k vyjednávání přímých kontraktů se zahraničními dodavateli na dovoz pšenice a rýže.

Příklad projektů a aktivit vlády:

• Irák intenzivně pracuje na rozšíření zavlažovacích technologií. Jde o zavádění zahraničních investic a zřízení moderních zavlažovacích systémů – s účastí místního soukromého sektoru. Kontakt: Mahdi Al-Qaisi, poradce ministra zemědělství
• Projekt 5 mil stromů je jednou z odpovědí vlády Iráku na zhoršení klimatu. Ministerstvo zemědělství na základě směrnic Rady ministrů pracuje na předběžném plánu vysadit 5 milionů stromů jako kompenzaci za pozemky, které byly vystaveny desertifikaci. Výsadba palem, citrusů a olivovníků je všeobecně jedním z prosazovaných postupů. Postup je koordinován s obcemi a univerzitami. Kontakt: pan Bissad Jassim, náměstek ředitele magistrátu Doura (součást Bagdádu)
• Vláda vykupuje produkci pšenice a ječmene. Platí přitom cenu nad úrovní tržní.
• Stát provozuje síť meteorologických stanic pro zemědělce
• Vláda podepsala kontrakt s rakouskou společností Bauer. Tento výrobce zavlažovacích zařízení má do Iráku dodat 12.000 sprinklerů za 640 mil USD. EU dotuje nákup 6.000 ks částkou 300 mil USD. Zemědělci mohou čerpat na jejich nákup 10 letý úvěr a cena pro ně bude navíc z 30% dotována vládou. 

Příklady významných zemědělských provozů:

• Nový závod na výrobu hnojiv v Basře (Fertilizer Plant in Basra), otevřena v březnu 2024, s kapacitou 1 mil tun a DAP (Di-Ammonium Phosphate) závod s kapacitou 0,5 mil tun ročně. Vlastníkem je státní Southern State Company of Fertilizers

 

Vzdělávání v zemědělství na území Iráku

V Iráku je okolo 10 odborných škol, v nich je pak 1,5 % studentů zapsáno do programů zaměřených na zemědělství.

Vysoké školy se zemědělským programem:

• College of Agricultural Engineering Sciences, University of Baghdad (studují se programy: animal production, soil sciences and water resources, agricultural machinery, plant protection, food sciences and biotechnology, field crops, gardening and landscaping, agricultural economics).
• College of Agriculture and Forestry at the University of Mosul
• College of Agriculture at the University of Basra
• College of Agriculture at the University of Diyala
• College of Agriculture at the University of Anbar,
• College of Agriculture at the University of Tikrit
• College of Agriculture at the University of Kufa
• College of Agriculture at the University of Karbala
• College of Agriculture at the University of Kirkuk
• College of Agriculture and Marshlands at the University of Thi Qar
• College of Agriculture at the University of Qadisiyah

Inspekce při prodeji potravin

Stát provádí kontrolu potravin prostřednictvím Irácké národní bezpečnostní služby (Iraqi National Security Service / INSS). Např. v březnu 2024 prováděli rozsáhlou kontrolu na příkaz předsedy vlády v souvislosti se začátkem postního měsíce ramadánu, při které bylo zabaveno a zničeno přes 94 t prošlých potravin. Kontrola probíhala ve všech provinciích - jak v tržnicích, tak v kamenných obchodech.

Kontakty:

• Ministerstvo zemědělství Iráku
• Iraqi Journal of Agricultural Research (IJAR)
• ministr zemědělství - Abbas Jabr Al-Maliki 
• ministr životního prostředí - Nizar Amidi
• Deputy Technical Minister of Environment, Dr Jasim Abdulazeez Alfalahi
• vrchní ředitel - Riyad Al-Moussawi (Director General of the Commercial and Financial Control Department in the Ministry of Commerce), obiloviny státní rezervy

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí oddělení obchodu a rozvojové spolupráce, Velvyslanectví ČR v Bagdádu