Mezinárodní byznysová komunita začala o této věci ve zvýšené míře mluvit teprve na konci srpna 2019. Tehdy Hospodářská komora Evropské Unie v Číně představila analýzu konzultantské společnosti Sinolytics, která popisuje plánované fungování systému i jeho potenciální dopady na firmy v Číně. Ve zjednodušené formě lze systém popsat tak, že jde o automatizované monitorování chování firem, které má kontrolovat, zda dodržují čínské zákony a regulatorní standardy. Systém jednání firem vyhodnocuje a určuje, zda mohou na základě dobrého hodnocení čerpat výhody, nebo zda budou naopak čelit postihům. Smyslem systému není zavádění nových pravidel, ale vynucení těch stávajících.

Systém zpřísní dohled nad všemi firmami v Číně

Čínské orgány kontrolující např. výběr daní nebo dodržování celních pravidel již nyní hodnotí firmy podle jejich schopnosti dostát pravidlům a opakované porušovatele zařazují na vlastní černé listiny. Jakmile bude nový systém plně implementován, všeobecný dohled nad firmami v Číně se zvýší. Dosud oddělené databáze různých úřadů budou sjednoceny v rámci jednoho systému a prohřešky v jedné oblasti mohou vést k sankcím napříč spektrem. Mluví se navíc o propojení s personálním kreditovým systémem, přičemž by mohlo za jistých okolností docházet k vzájemnému ovlivňování kreditového ohodnocení zaměstnanců ve firmě i firem jako takových.

Není důvod se domnívat, že by systém měl být zaměřen proti zahraničním firmám. Jeho důsledky by měly dopadat na všechny podniky rovným dílem. Analýza společnosti Sinolytics jej ale označuje za součást zásadního posunu v regulaci přístupu cizích firem na čínský trh. Zatímco se Čína dál otevírá zahraničních firmám například ve formě stoupajícího počtu sektorů, do kterých mohou tyto firmy vstupovat nebo rušením povinnosti zakládat společné podniky s čínskými firmami, v pozadí budovaný korporátní kreditový systému umožní čínským orgánům zachování silné kontroly. Té by neměl uniknout žádný domácí, ani zahraniční subjekt.

Červené a černé listiny

Mezi konkrétní odměny, které mohou pozitivně hodnocené firmy zařazené na „červenou listinu“ čerpat, má patřit například menší počet celních kontrol, dále se mluví o nižších daních, lepších podmínkách pro čerpání úvěrů, rychlejším vyřizování žádostí nebo snazším zapojení do veřejných tendrů. Kromě dodržování platných pravidel může firmám v posunu k lepšímu hodnocení pomoci účast na vládou definovaných společensky prospěšných aktivitách. Tresty za přestupky proti řádnému chování firem budou analogické k odměnám, jen s minusovým znaménkem. Firmy na černé listině mohou čelit zvýšenému množství kontrol, cíleným auditům, omezení vydaných povolení, vyjmutí z preferenčních politik, mohou mít těžší přístup do veřejných soutěží či je může postihnout reputační újma způsobená zveřejněním špatného hodnocení firmy.

Důvěřuj, ale prověřuj

Potenciálním pozitivním důsledkem nového systému pro celé firemní prostředí v Číně může být jeho vyčištění od subjektů, které můžeme shrnout pod označení „podvodné“. Relativně nízká důvěra mezi hospodářskými subjekty v Číně patří mezi limity místního prostředí. Nemalá pravděpodobnost, že firma či jednotlivec v Číně narazí na subjekt snažící se dosáhnout finančního zisku všemi prostředky, zvyšuje „rizikovou přirážku“ podnikání. Zvýšení důvěry uvnitř společnosti patří ostatně podle nedávného průzkumu zveřejněného pod hlavičkou University College London mezi hlavní přínosy, které čínští občané na všeobecném projektu sociálního kreditového systému oceňují.  

Korporátní sociální kreditový systém bývá v tomto světle interpretován jako inovativní systém, který by, bude-li implementován efektivně a rovnou měrou vůči všem subjektům včetně státem vlastněných firem, mohl významně posílit dodržování platných pravidel. V konečném důsledku by mohl vést k větší důvěře konzumentů vůči firmám i mezi hospodářskými subjekty navzájem. Může být nástrojem efektivního očištění společensko-podnikatelského prostředí od palčivých problémů například s kvalitou potravin, padělaným zbožím či nerespektováním environmentálních standardů. Podle vyjádření čínského ministerstva obchodu usiluje Čína o vytvoření takového prostředí, které bude lépe regulované, spravedlivější, transparentní, předvídatelné a založené na pravidlech. Jelikož má systém fungovat do velké míry automaticky a bez vnějších lidských zásahů, mohl by přinést i zúžení prostoru pro možnou korupci.

Rizika systému pro evropské firmy

Systém má ambici přesunout zátěž dohledu nad dodržováním pravidel ze státních orgánů přímo na firmy. Ty by si měly nově mnohem důkladněji prověřovat své partnery a dodavatele, neboť za případná porušování pravidel z jejich strany budou odpovídat i ony samy. Systém bude po firmách vyžadovat sběr velkého množství dat a jejich povinné předávání vládním orgánům. Kromě toho mají být zdrojem dat pro systém také informace získané během vládních inspekcí, údaje získané automatizovanými systémy v reálném čase nebo informace poskytnuté třetími stranami.

Byť nové požadavky mají být platné bez rozdílu pro domácí i zahraniční firmy, cizí firmy mohou být vůči čínským v nevýhodě v tom smyslu, že nemusí mít tak snadný a okamžitý přístup k aktuálním informacím ohledně fungování systému. Systém také může znevýhodnit malé a střední podniky, které nemusí mít dostatek nástrojů či personálních kapacit k monitorování všech potřebných informací. Prostor k nečestné manipulaci může obsahovat nedostatečně definované ustanovení, kdy kredit mohou zkazit i „nepříznivé ohlasy firmy v médiích“. Prezident Hospodářské komory EU v Číně Jörg Wuttke, citovaný deníkem Financial Times, upozorňuje na to, že firmy by mohly být v rámci nového systému sankcionovány i za to, že nerespektují čínské pozice v politicky citlivých tématech.

Závěr a doporučení

Otázek ohledně finální podoby systému zůstává mnoho. Přes avizovaný plán nasadit systém do plného provozu v roce 2020 zřejmě bude i v průběhu následujících let průběžně upravován a přizpůsobován. Jisté je, že mu všechny firmy, které chtějí působit v Číně, musí věnovat mimořádnou pozornost. I když jeho finální podoba není ještě daná, nezbyde, než se mu přizpůsobit. Analýza Sinolytics nastiňuje několik základních doporučení pro evropské firmy: 1) přesně se seznámit s tím, jaké požadavky má systém pro danou firmu na národní, provinční i lokální úrovní; 2) důkladně vyhodnotit, zda praxe firmy vyhovuje novým požadavkům; 3) zvážit postupy, kterými může firma odstranit nedostatky v plnění požadavků včetně analýzy jejich nákladů a přínosů; 4) monitorovat nový vývoj regulací a okamžitě reagovat; 5) být v kontaktu s čínskými úřady, aktivně zjišťovat informace o směřování systému, ptát se na nejasnosti a reagovat na doporučení. K mnohým ustanovením se snaží vyjasnění od čínských autorit stále získávat diplomatickými kanály také Evropská unie. Systém se jistě stane doménou právních kanceláří nebo specializovaných poradců.

Analýzu společnosti Sinolytics, na kterou v textu odkazujeme, je možné stáhnout zde. Mezi klíčové platformy, bohužel aktuálně pouze v čínštině, patří stránka CreditChina, která publikuje informace o firmách i jednotlivcích, včetně těch, kteří se dostali na černé listiny. Dále jde o National Enterprise Credit Information Publicity System, který má shrnovat podrobné informace o kreditovém hodnocení firem. Doporučujeme průběžně sledovat aktivity EU SME Center i Hospodářské komory EU v Číně, které poskytují firmám z EU v Číně užitečný informační servis, a můžeme očekávat, že budou o novém vývoji informovat. Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Pekingu bude tuto problematiku také dál sledovat a je českým firmám k dispozici pro případné dotazy či pomoc.  

Autor: Dalibor Jenne, diplomat obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Pekingu