Cílem shromáždění bylo informovat o hospodářské politice vlády, stavu slovenské ekonomiky i podnikatelského prostředí. Akce se zúčastnili podnikatelé, zástupci státní administrativy a diplomatického sboru.

Podle předsedy SOPK P. Mihóka zaznamenalo Slovensko v roce 2018 velmi dobré výsledky jak v makroekonomické, tak mikroekonomické oblasti. Míra nezaměstnanosti se snížila na historické minimum, spotřeba domácností je hnacím motorem ekonomického růstu a ekonomika roste nezávisle na politických turbulencích. V roce 2019 je plánováno vyrovnané hospodaření veřejných financí. Prognóza ekonomického vývoje je nyní méně optimistická než dříve. Vrchol ekonomického růstu už máme pravděpodobně za sebou.

Rizika budoucího ekonomického vývoje jsou vnitřní i vnější. Mezi vnitřní rizika patří přehřátý trh práce a s ním spojený růst nákladů práce, omezené množství výrobních odvětví, silná orientace exportu na EU, subdodavatelský charakter ekonomiky a nízká úroveň finální výroby, nízké výdaje na výzkum a vývoj, špatná kvalita školství i špatný populační vývoj. Dochází k postupnému vymírání obyvatelstva a pokračuje migrace mladých lidí do zahraničí. Některé oblasti země (východ a jih středního Slovenska) se lidsky a intelektuálně vyprazdňují.

K vnějším rizikům pro ekonomický vývoj Slovenska patří zpomalování růstu velkých ekonomik EU či absolutně nečitelný brexit připomínající už frašku. Důležité budou nadcházející volby do Evropského parlamentu, kdy se očekává nárůst vlivu euroskeptických a eurokritických stran a oslabení vlivu klasických politických stran. Důležité bude i následné nové složení Evropské komise. Jako nutnost vidí předseda SOPK návrat k Evropě národů a nikoliv pokračování v projektu budování nadnárodní Evropy. Slovenský ekonomický vývoj bude ovlivňovat i pokračující nejistota v globální ekonomice. Nadále dochází k přesunu těžiště světového obchodu ze západní polokoule do Asie.    

Slovenský premiér P. Pellegrini ve svém videopozdravu ocenil podíl SOPK na tvorbě řady zákonných norem i kritickou roli SOPK jako vládního partnera. Podle premiéra zažíváme turbulentní období v globálním světovém obchodu. Roste protekcionismus a napětí mezi nejvýznamnějšími hráči. Reakce na hrozby ve světovém obchodu musí být promyšlená a strategická. V tomto ohledu očekává premiér pomoc ze strany SOPK, a to vzhledem k její mezinárodní autoritě.

Digitální revoluce dnes v Evropě nabírá velmi silnou dynamiku v podobě automatizace, robotizace či správy vysokorychlostních sítí a obrovských datových souborů, které jsou podmínkou uplatnění konceptu Průmysl 4.0. Toto se musí podle premiéra stát součástí každé diskuze o směřování Slovenska v blízké budoucnosti.

Jednou z priorit vlády SR je pokračování v přijímání komplexních řešení při snižování administrativní zátěže podnikání a vytváření pozitivního podnikatelského prostředí. Vláda chce podle premiéra především odbourat zbytečné bariéry, omezení či duplicitní vyžadování údajů, na což poukazuje i SOPK. Vláda bude nadále vyvíjet tlak na snižování přímých nákladů podnikatelů vyvolaných legislativou, která od nich vyžaduje dodatečné investice nebo výdaje na splnění různých povinností. Bude přijata dlouhodobá strategie snižování regulačního zatížení podnikání na Slovensku. Zároveň bude vláda pokračovat v boji proti korupci a netransparentnímu vynakládání peněz, a to především při využívání fondů EU.

Vláda chce také zvýšit předvídatelnost dalšího vývoje podnikatelského prostředí a především zohlednit plánovací cyklus firemní sféry. Účinnost nových legislativních opatření, která ovlivňují náklady zaměstnavatelů, bude stanovena zpravidla od 1. ledna následujícího roku. Cílem vlády je, aby legislativní opatření nesnižovala konkurenceschopnost průmyslu a byla v souladu s právem EU.

Vicepremiér R. Raši ve svém příspěvku zmínil, že probíhá proces odvrácení od tradiční ekonomiky k digitální ekonomice. Průmysl 4.0 představuje historickou změnu, něco jako příchod internetu. Hlavním tahounem slovenského průmyslu je automobilový průmysl, který zažije výrazné změny s vážnými dopady na trh práce. Roboti a digitální technologie pomohou nahradit manuální práci a nebude nutné v takové míře dovážet zahraniční pracovníky. Investice do digitální ekonomiky jsou nevyhnutelné. Slovensko se musí přizpůsobovat globálním trendům. Slovenská vláda schválila v červnu 2018 Strategii hospodářské politiky do roku 2030 a inspirovala se v některých zemích (např. Francie, Irsko, Singapur). Stále je na Slovensku ve vzdělání nízký zájem o technické obory, což je třeba změnit. Slovenská vláda chce ekonomiku založenou na inovacích.

Ministr práce J. Richter ve svém příspěvku zmínil strategii pracovní mobility cizinců přijatou v říjnu 2018. Po několika měsících existence strategie se zlepšil příchod zahraničních pracovníků do SR. Dalším tématem jeho vystoupení bylo duální vzdělávání, které bylo na Slovensku konečně nastartováno. Absolventům škol chybí podle ministra praxe. Vláda se snaží zvýšit zájem o řemeslné profese mezi mladými lidmi. V současné době se například vysílá ve slovenské televizi 24-ti dílný seriál o nedostatkových řemeslnících. Cílem vlády je více podpořit technické vzdělání a snížit zájem o humanitní vzdělání. Nutná je rovněž lepší spolupráce s podnikatelským sektorem v oblasti Průmyslu 4.0.

Hrubý domácí produkt Slovenska rostl v roce 2018 rychleji než průměr EU. Míra evidované nezaměstnanosti dosáhla nejnižší úroveň od roku 1993. V roce 2019 se předpokládá dosažení vyrovnaného hospodaření veřejných financí. Výrazně se nemění očekávání ekonomických výsledků u slovenských podnikatelů a téměř vůbec se nemění záporné hodnocení podnikatelského prostředí a hospodářské politiky vlády ze strany slovenských podnikatelů.

Členové SOPK dlouhodobě považují za největší riziko pro podnikání vysoké daňové a odvodové zatížení, korupci při veřejných zakázkách a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Vláda by měla přednostně získávat zdroje podporou rozvoje objemu a kvality výroby a nikoliv zvyšováním daní a odvodů. Vláda by také měla řešit problém jednostrannosti průmyslové výroby a nutnosti orientace na zvýšení produktivity výroby a nikoliv upřednostňovat krátkodobé cíle. Důvodem negativního hodnocení činnosti veřejné správy ze strany podnikatelů jsou nepochopitelné průtahy a prodražení výstavby dálničního spojení Bratislavy a Košic nebo zpoždění a prodražení dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce.

Podnikatelská sféra očekává od vlády zlepšení situace v systému vzdělávání a ve zdravotnictví. Znepokojující je trvalý růst počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru. Podnikatelé požadují zvýšit efektivitu podpory slovenského exportu, snížit poplatky za distribuci elektřiny, změnit celý systém vzdělávání, zajistit funkčnost systému duálního vzdělávání. Kvalitní podnikatelské prostředí je podle shromáždění delegátů SOPK základním prvkem konkurenceschopnosti slovenské ekonomiky.     

Autor: Jaroslav Remeš - ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě