Statistický úřad SR zveřejnil výsledky slovenské ekonomiky v roce  2019. Tvroba HDP vyjádřená ve stálých cenách byla meziročně vyšší o  2,3 % a dosáhla  89 301,5 mil. EUR. Roční přírůstek  byl o 1,7 procentního bodu (p.b.) nižší než v roce 2018. Nominální HDP (běžné ceny) se oproti roku 2018 zvýšil o 5,0 % a dosáhl 94,177 mld. EUR. Dynamika tvorby HDP v nominálním vyjádření se zpomalila o 1,2 p.b.

Výkonnost klíčových odvětví slovenské ekonomiky vykazovala během roku 2019 klesající tendenci. Úroveň celkové poptávky se reálně  zvýšila pouze o 2,4 %, zatímco v roce 2018 vzrostla o 4,5 %. Značný útlum dynamiky růstu celkové poptávky byl v rozhodující míře způsoben vývojem zahraniční poptávky. Klesající zahraniční poptávka se nepříznivě promítla především do slovenského exportně orientovaného průmyslu. Tempo růstu vývozu se v porovnání s rokem 2018 snížilo o 3,7 p.b. Vzhledem k výrazně příznivému vývoji v oblasti reálných disponibilních příjmů obyvatelstva bylo zpomalení růstu domácí poptávky mírnější. Tempo jejího růstu  bylo sice v roce 2019 oproti roku 2018 nižší  o 2,4 p. b., ale i přesto bylo o 0,3 p. b. vyšší než výkonnost slovenské ekonomiky.   

Výkonnost slovenské ekonomiky byla v roce 2019 výrazně podporována domácí poptávkou. Vývoz slovenských produktů do zahraničí dosáhl nejhoršího výsledku od roku 2009, tedy od počátku finanční krize. Na rozdíl od let 2010 až 2018, kdy se  vývoz výrobků a služeb v průměru zvyšoval o 6,5 % ročně, vzrostl v roce 2019 vývoz pouze o 1,7 %. Navíc čistý export na rozdíl od předcházejících let růst ekonomiky nejen nezvyšoval, ale naopak snižoval. Výrazně  negativně se na vývoji čistého exportu podílel propad slovenského vývozu do Německa jako hlavního obchodního partnera SR. Slovenský export klesal tři čtvrtletí za sebou a naplnil podle analytiků definici technické recese.

Dle komoditní struktury slovenského vývozu vzrostla v roce 2019 zahraniční poptávka pouze po osobních automobilech. Jejich vývoz v běžných cenách se zvýšil o 13 %, což představuje pouze polovinu přírůstku vývozu osobních automobilů v roce 2018. Mírně vzrostl vývoz potravin (o 2,5 %). Vývoz investičních zařízení a spotřebního zboží (spotřební elektronika) více méně stagnoval. V případě surovin a uhlovodíkových paliv vývoz klesl o cca 6 %.

Dle komoditní struktury dovozů se na zpomalení růstu celkové poptávky podílel především dovoz surovin a uhlovodíkových paliv, který oproti roku 2018 klesl o cca 2,5 %. Dovoz investičních zařízení stagnoval. Naopak dovoz dopravních prostředků (s výjimkou osobních automobilů) zaznamenal až 12% přírůstek.  

Klesající zahraniční poptávka se promítla do vývoje domácí průmyslové výroby. Ta vykázala nejvýraznější pokles své produkce ve 3. čtvrtletí 2019, kdy došlo k meziročnímu poklesu až o 10,3 p.b. Za rok 2019 bylo tempo růstu průmyslové výroby meziročně nižší o 5 p.b.

Snižování tempa růstu průmyslové výroby se následně promítlo do vývoje na trhu práce. V roce 2019 pokračoval pokles míry nezaměstnanosti, ale ve srovnání s rokem 2018 tempo poklesu v každém čtvrtletí zpomalovalo. Míra nezaměstnanosti se v roce 2019 meziročně snížila o 0,5 p.b. a dosáhla úrovně 5,6 %. Zároveň v průběhu roku docházelo na Slovensku ke zpomalování tempa růstu zaměstnanosti. V průměru za rok 2019 se dynamika růstu zaměstnanosti meziročně snížila o 0,7 p.b. Vývoj celkové zaměstnanosti byl pozitivně ovlivněn růstem zaměstnanosti v odvětví služeb, kde byl zaznamenán více než 10% meziroční nárůst. Právě vývoj v oblasti služeb do jisté míry kompenzoval pokles produkce v průmyslové výrobě.

Na rozdíl od zahraniční poptávky a jejího nepříznivého dopadu na zdejší průmyslovou výrobu byl v roce 2019 zaznamenán pozitivní vývoj v oblasti investic. Ty vykazovaly růst během celého roku a meziročně stouply o 6,2 %. Dle statistik nejvíce vzrostly kapitálové výdaje do strojů a zařízení o 8,6 %, z toho do dopravních prostředků o 15,1 %. Více finančních prostředků bylo vynaloženo na stavební investice, a to o 4 %. Rostl rovněž stav zásob, který byl ovlivněn především růstem zásob zboží, nedokončené výroby a výrobků a stavu zvířat.

Již v roce 2017 byl zaznamenán mírný růst spotřebitelských cen. Tento trend pokračoval a meziroční míra inflace vzrostla z 2,5 % v roce 2018 na 2,7 % v roce 2019. Nejrychleji loni rostly ceny potravin (o 4,0 %), následovaly ceny bydlení (o 3,9 %) a ceny služeb (o 3,3 %).

Tvorba hrubého kapitálu dosáhla v roce 2019 objemu 22 234,3 mil. EUR, z toho objem hrubého fixního kapitálu 20 131,8 mil. EUR  a změna stavu zásob 2 102,5 mil. EUR.

Aktuální situace ukazuje, že plánovaný  2,2% růst slovenské ekonomiky v roce 2020 zřejmě nebude reálný.  Podle  některých ekonomů slovenská ekonomika v letošním roce neporoste o více než 1 %. Nelze vyloučit, že její růst bude i nižší než 1 %. V případě, že epidemie koronaviru zasáhne i druhé čtvrtletí, mohou podle zdejších analytiků začít na Slovensku  bankrotovat  firmy, což následně roztočí spirálu ekonomických problémů. Zdejší ekonomickou situaci může ovlivnit i střídání vlády a s tím související nové vládní priority.

Autor: Hildegarda Horská - ekonomický specialista, Velvyslanectví ČR v Bratislavě