česky  english  türkçe 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Turecký obranný průmysl - příležitost pro české firmy

Turecký obranný průmysl zaznamenal v posledním desetiletí zásadní rozvoj. Ještě v roce 2010 se na seznamu 100 nejvýznamnějších světových firem působících v obranném průmyslu nacházela pouze jedna turecká společnost. Za 10 let se jejich počet rozrostl na sedm, a to především díky silné podpoře státu, který investoval do sektoru 60 miliard USD. Objem produkce tureckého zbrojního průmyslu tak vzrostl z 1 miliardy USD v roce 2002 na 11 miliard USD v roce 2020. Turecká armáda, druhá největší v Severoatlantické alianci spolu rozsáhlým bezpečnostním aparátem tak vytváří značnou poptávku po výrobcích českých firem, které zde mohou rovněž nalézt partnery pro společné exportní projekty.

Programovým cílem Turecka je zvýšení soběstačnosti v oblasti obranného průmyslu To se zemi postupně daří, a to i přes pokračující závislost na dovozu moderních technologií a složitějších elektronických systémů. V posledních pěti letech se objem vývozu tureckého obranného průmyslu zvýšil o 30% a současně se objem dovozu snížil zhruba o 60%. Vývoz činil v roce 2019 3,068 mld. USD, oproti mírně vyššímu dovozu ve výši 3,088 mld. USD. V roce 2020 se vývoz kvůli pandemii COVID-19 propadl na 2,28 ml. USD a dovoz na zhruba 2,5 mld. USD. V prvních dvou čtvrtletích 2021 se turecký export i import zotavují. Očekává se rostoucí celkový obrat, který by mohl letos dosáhnout 6-7 mld. USD.

Turecko zahájilo rozsáhlý program výzkumu a vývoje, zvýšilo investice do výroby subsystémů, vybudovalo technologická centra pro malé a střední podniky a podpořilo růst výzkumných institucí a univerzit.

V současnosti se o vývozu tureckých zbraňových systému mluví především v souvislosti s výrobou dronů Bayraktar TB2. Turecké drony se osvědčily při ofenzívě v Sýrii, aktivitách v Iráku, válce v Náhorním Karabachu, ale i při ostraze tureckých hranic. Bezpilotní letouny Turecko již vyvezlo do Ázerbájdžánu a na Ukrajinu, další významné objednávky přišly z Polska a Kataru.

Drony Bayraktar TB2, ale i další úspěšné produkty tureckého obranného průmyslu (např.: obrněné vozidlo nové generace BMC, nebo raketový systém ATMACA) jsou stále závislé na dovozu citlivých součástek. Výrobu Bayraktarů zasáhly kanadské sankce na dovoz speciálních kamer používaných v bezpilotních letounech. Americké sankce CAATSA ovlivnily prodeje bojových helikoptér T129, kterým firma Honeywell nebyla schopna dodat motory. Samotný dovoz z USA do Turecka klesl od roku 2018 o téměř 75%. Turecko se tak rozhlíží po nových dodavatelích, kteří budou schopni plnit nové podmínky spolupráce,  mezi něž patří lokalizace výroby a transfer technologií.

Pro české firmy se v současném Turecku obranný sektor jeví jako jeden z nejzajímavějších, nejstabilnějších a nejdůvěryhodnějších, jelikož je i přes ekonomické potíže schopen plně garantovat plnění všech podepsaných závazků. Turecko se z pohledu českých firem může stát nejen odběratelem jejich výrobků, ale i zemí partnerskou, v případě společných projektů s širokou tureckou marketingovou podporou na Blízkém Východě, Africe a v jihovýchodní Asii. Zájem o turecký obranný průmysl prokázala také česká účast na zbrojařském veletrhu IDET 2021 v Istanbulu. České firmy v Istanbulu velmi úspěšně prezentovaly svoji vysokou technologickou úroveň a přes silnou konkurenci zahraničních i tureckých společností dokázaly zaujmout zahraniční zákazníky.

Další možnosti prezentace českých zbrojařských výrobků v Turecku se nabízejí na těchto akcích:

 

 

V případě zájmu o zbrojařské akce v Turecku kontaktujte obchodní úsek GK Istanbul.

Jan Ondřejka, ekonomický diplomat, Generální konzulát Istanbul

Jakub Dluhosch, asistent ekonomického úseku, Generální konzulát Istanbul