Cílem projektu meziuniverzitní spolupráce bylo posílení česko-polské debaty politických a společenských otázek reflektujících formování pojetí samostatnosti, svrchovanosti a národního cítění. Tato debata probíhala v rámci výměny českých a polských vysokoškolských pedagogů a studentů, kteří řešili problematiku ať v rovině obecné, kde docházelo i k srovnávání s problematikou jiných evropských států (vzhledem k profesnímu zaměření řešitelů především s irskou/severoirskou), či v přímé souvislosti s výročím vzniku Československa/Polské republiky.

Projekt vycházel ze zkušenosti řešitelů získané vědecko-výzkumnou činností na poli anglofonních literatur a kultur – kde se v současnosti řeší ožehavé otázky týkající se budoucnosti evropského prostoru a soužití v něm: problematika Brexitu. Debata na toto téma v kontextu oslav stého výročí irského boje za nezávislost, které proběhly v roce 2016, potvrdila, jak důležitou roli porozumění problematice státnosti a povědomí o stavu národního cítění hrají při určování či formování budoucnosti státu. Jednou z věcí, na které debata týkající se budoucnosti Irska poukázala, byla skutečnost, že i když jsou evropské národy výrazem mnohotvárnosti, bez níž by Evropa musela ztratit svůj charakter, je patrné, že ve věci pojetí národních států o jejich budoucnosti není 100 % jasno. I bez srovnání se současnou situací v Irsku je ovšem zřejmé, že projekty zabývající se touto tématikou jsou opodstatněné z hlediska jednotlivých států, stejně tak jako pro budoucnost evropského prostoru a našeho soužití v něm.

Hlavním výstupem projektu byla mezinárodní, mezioborová konference s názvem „Otázky národní identity a nezávislosti“. Ta byla pořádána ve dnech 25.-27. října 2018 na půdě Univerzity Hradec Králové. Konference se zabývala řešením otázek týkajících se charakteru státnosti daného společně sdílenými hodnotami, historickými zkušenostmi, či osudy osob, které se o utváření státnosti zasadily, a to především v souvislosti s diskurzem týkajícím se těchto aspektů. Debaty během akce potvrdily, jak důležitou roli porozumění problematice státnosti a povědomí o stavu národního cítění hraje při určování či formování budoucnosti státu. Přestože se pozornost soustředila na specifika české, irské a polské republiky, o problematice se diskutovalo též všeobecněji, a to s ohledem na budoucnost evropského prostoru a soužití v něm – a to ať již v souvislosti s Brexitem či uprchlickou krizí v Evropě. Nad těmito tématy se zamýšleli přednášející nejen z Čech a Polska, ale také Německa, Rakouska, či Spojených Států. Jednalo se jak o etablované akademické pracovníky, ale příspěvky pronesli i akademici, kteří jsou v počáteční fázi své profesní kariéry či studenti doktorského studia. Těm, kterým tato ojedinělá událost unikla, můžeme k nahlédnutí doporučit knihu prezentující výsledky výzkumu přednášejících.

Prezentace studentských projektů v rámci workshopu pořádaném na UHK či v rámci konference zprostředkovaly zúčastněným zkušenosti s prezentováním na mezinárodní úrovni.  Tím byl umožněn vhled do tématiky i nižším etážím akademického světa, a došlo tak i k dalšímu navázání kontaktů, a rozšíření spolupráce.

Viz rovněž výstupy projektu na internetu.