Lidská práva 

V tomto týdnu pokračovalo 39. zasedání univerzálního periodického přezkumu (UPR). Jedná se o mezivládní mechanismus zkoumající stav lidských práv ve všech členských zemích OSN. Česko se zapojilo do přezkumů Eswatini, Thajska a Irska.

Zdravotnictví a sociální věci 

Ve druhém týdnu podzimního jednání se Správní rada Mezinárodní organizace práce (ILO) zabývala mimo jiní modalitami volby generálního ředitele či reakcí na pandemii.

Představitelé Mezinárodního měnového fondu, Skupiny Světové banky, WHO a WTO uspořádali konzultaci s výrobci vakcín proti COVID-19. Účastníci se shodli na naléhavosti dodání většího množství dávek vakcíny do zemí s nízkými příjmy, kde je plně proočkováno méně než 2,5 % populace a probrali výhled na rok 2022.

Bylo zřízeno celosvětové Konsorcium WHO pro odvykání tabáku, mechanismus pro zapojení zúčastněných stran do úsilí o zpřístupnění podpory odvykání užívání tabáku všem. Bude mj. sdružovat finanční prostředky na tuto oblast a sloužit jako hubu pro inovace.

Mezinárodní obchod 

Ve dnech 9. a 11. listopadu ve WTO proběhla 5. prověrka obchodní politiky (TPR) Mauriciu, za účasti ministra zahraničních věcí Alana Ganoo. Rezonujícím tématem byly zejména negativní dopady pandemie COVID-19 na turismus a ekonomiku tohoto ostrovního státu. Oceňováno bylo naopak aktivní působení Mauriciu ve WTO, aktuálně v roli koordinátora Africké skupiny.

Ekonomika, technika, životní prostředí 

UNCTAD zveřejnil výzvu generální tajemnice R. Grynspan/ové k financování globálního klimatického plánu. Text reaguje na zprávu IPCC o rozsáhlých změnách klimatu, přičemž některé důsledky – např. vzestup hladiny moří – jsou v horizontu stovek let nevratné. Nejhorší scénáře údajně lze odvrátit pomocí ambiciózních a cílených dekarbonizačních opatření. Stávající závazek poskytnout rozvojovým zemím 100 miliard USD ročně do roku 2020, nyní posunutý do roku 2023, je dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) nedostatečný. Kumulativní náklady na zavedení nutných klimatických opatření UNFCCC odhaduje na 6 bilionů USD do roku 2030. Pandemie COVID-19 měla ukázat schopnost vyspělých zemí zadlužit se ve vlastní měně za historicky nízkých úrokových sazeb. Grynspan/ová ve své úvaze adresně ukazuje na země G7, které by měly při plnění klimatických investičních cílů hrát stěžejní roli.