JAR je zemí s velmi bohatými zásobami nerostných surovin. Těžební průmysl byl až do 90. let minulého století hlavní hybnou silou Jihoafrického hospodářství, která stála za zrodem nejvyspělejší a nejdiverzifikovanější africké ekonomiky.

Za počátek těžební éry v JAR lze považovat nálezy diamantů v oblasti Orange River ve druhé polovině 19. století a následné nálezy zlata ve městech Pilgrim’s Rest, Barberton a později pak v oblasti Witwatersrand, kde byla nalezena největší zlatá žíla na světě, kolem niž se postupem času vytvořila jedna z nejvýznamnějších ekonomických metropolí Afriky – Johannesburg, který tedy v odobí “zlaté horečky” doslova vyrostl na zlatě.

Více jak dvě dekády vlády místní politické strany ANC (African National Congress) se však na těžebním průmyslu podepsaly velmi negativně, o čemž vypovídá i fakt ten, že těžařství v JAR v 80. letech zaměstnávalo cca 763 000 osob a mělo podíl 21 % na HDP. V roce 2018 těžařství zaměstnává cca 460 000 osob a podíl na HDP rovněž klesl, a to na 7,9 %.

I přes to však JAR zůstává velmi významnou těžební velmocí. JAR se těží 53 různých nerostů a je zde více jak 1700 činných dolů. JAR je i nadále největším producentem platiny, chromu, manganu, vanadu a vermikulitu. Co se zlata a uhlí týče, v celosvětovém kontextu se pak JAR nachází na místě sedmém a v produkci diamantů zaujímá místo páté.

V současné době se těžební průmysl v JAR nachází na rozcestí. Vzdor stále velkému množství nerostných rezerv v JAR se těžba stává stále vice nákladnou, protože v JAR převládá těžba hlubinná. Není tedy náhodou, že se v JAR nachází 8 z deseti nejhlubších dolů na světě. Jako další úskalí se jeví mnohdy nedostatečné pracovní podmínky zaměstnanců, které neodpovídají požadovaným předpisům bezpečnosti a zdraví při práci. Obecně vzato je v JAR rovněž potřeba celková inovace těžebních technologií. Na současném stavu se také podepsal celkový pokles ceny těžených komodit a vysoká cena elektřiny, která je po nákladech na zaměstnance druhým největším nákladem všech těžebních společností v JAR, tj. cca 20 % veškerých nákladů těžby. Jeden ze současných problémů představuje i nelegální těžba ze strany často bývalých horníků, kteří přišli o práci v odvětví (tzv. “Zama Zamas”). V neposlední řadě k celkové nejistotě značně přispívá stažení novely zákona o nerostných a ropných surovinách (Minerals and Petroleum Resources Development Act - MPRDA) z parlamentu.

Pozitivní události letošního jara, která jest zároveň příslibem změny k lepšímu, je odstoupení prezidenta Jacoba Zumy, a zvolení nového prezidenta, Cyrila Ramaphosy. Cyril Ramaphosa je zakladatelem Národní hornické unie (Natioanl Union of Mineworkers) a jeho podnikatelské aktivity byly vždy úzce spjaty s těžebním odvětvím, tudíž se v JAR v současnosti vede celá řada diskuzí a iniciativ na zlepšení místního těžebního prostředí, které se týkají inovací, pevnějšího institucionálního rámce a celkového navrácení důvěry zahraničních i místních investor. K tomu všemu rovněž napomáhá jmenování nového ministra nerostných surovin (Department of Mineral resources), Gweda Mantesheho, který má obdobně jako prezident Ramaphosa letité zkušenosti v těžebním průmyslu.

Pod vedením ministra Gwedeho byla po dlouhých vyjednáváních odsouhlasena Nová těžební charta (New Mining Charter). Tato charta ačkoliv právně nezávazná, upravuje a vyjasňuje řadu otázek týkajících se zejména zapojení místních černých obyvatel do vlastnických a řídících struktur těžebních společnosti v JAR, a to v rámci politiky pozitivní diskriminace, tzv. B-BBEE. Těžební charta společně s očekávanou novelou zákona o nerostných a ropných surovinách (MPRDA) má tak velký vliv na zpětné získání důvěry zahraničních i místních investorů.

Ačkoliv se budoucnost těžebního průmyslu v JAR s ohledem na shora uvedené informace jeví jako nejistá, lze zde pozorovat velký zájem a s tím spojený tlak na rozřešení této situace za účelem navrácení důvěry investorů a celkové revitalizace stávajících i budoucích důlních operací.

Bude-li se situace vyvíjet dle pozitivního očekávání, těžební společnosti budou znovu více a více ochotny provádět kapitálové investice a celkově tak investovat do expanze těžby. S tímto pak samozřejmě souvisí řada příležitostí pro české společnosti z oblasti těžebního průmyslu. Namátkově lze demonstrativně uvést tyto následující: technologie zejména hlubinné ale i povrchové těžby, nízkoenergetické technologie zpracování nerostných surovin, revitalizace stávajících zastaralých důlních zařízení, bezpečnost v dolech a geologický průzkum.

Autor: Velvyslanectví ČR v Pretorii