Podle nezávislých kosovských iniciativ a mezinárodních organizací zavedení 100 % cla na dovoz zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny do Kosova z listopadu 2018 mělo v podstatě negativní vliv i na kosovskou ekonomiku. Celní opatření, které bylo především politicky motivováno, mělo i podpořit domácí výrobu a snížit nezaměstnanost. Ta je stále jedna z nejvyšších v Evropě a dosahuje výše 30 %. Zvýšení cla poškodilo především ekonomiky Srbska a Bosny a Hercegoviny, jejichž export do Kosova prudce klesl - ze Srbska o 88 % a z Bosny a Hercegoviny o 83 %. V Kosovu se celní opatření promítlo především do cen základních potravin, které zvýšily inflaci na 3 %. Kosovský ekonomický institut GAP uvedl, že zavedení tarifu nebylo dobře připraveno,  nebyla provedena žádná předběžná analýza účinku tarifu a v důsledku tak Kosovo nevidělo z celního opatření žádný přínos. Daňové opatření tak postihlo především kosovské domácnosti s nižšími příjmy. Kosovské potravinářské firmy nebyly schopny využít uvolněný prostor na trhu a zaplnit jej vlastními výrobky. Pokles dovozů ze Srbska a z Bosny a Hercegoviny neovlivnil ani kosovský průmysl, nedošlo tak ke zvýšení počtu pracovních míst. Výsledkem je nahrazení zboží ze Srbska a Bosny a Hercegoviny výrobky z jiných zemí. Ze zavedení cla profitovalo především Slovinsko, které zvýšilo svůj vývoz do Kosova o 125 % a Turecko, které zaznamenalo nárůst vývozu o 34 %.

Srbsko se domnívá, že zvýšené celní tarify porušují regionální dohody o volném obchodu a pohybu a uvádí, že uvalení zvýšeného cla na dovoz do Kosova snížilo za rok trvání celního opatření srbský export o 396 mil. EUR. Stejně tak Bosna a Hercegovina vnímá kosovské celní opatření velmi negativně a odhaduje, že za rok od uvalení 100 % dovozního cla došlo ke snížení dovozu do Kosova o 80 mil. EUR. Podle Kosova je však celní opatření zavedeno na podporu domácí výroby a na ochranu ekonomiky země.

Květoslav Sulek
obchodní rada
Velvyslanectví ČR v Prištině