Dosavadní povinná instalace fotovoltaických panelů na novostavbách je prostřednictvím zrušení výjimek novelou rozšířena na všechny novostavby. U obytných budov se zvýší požadovaný výkon fotovoltaických panelů z 1 kWp/300 m² na 1 kWp/150 m². Opatření se vztahuje též na rozšiřování nebytových (od 100 m²) i obytných prostor od 150 m². Pokud instalace solárních panelů není z důvodů technických, ekonomických nebo památkové ochrany vhodná, vzniká povinnost zajištění náhradních ploch pro jejich umístění. Zjednoduší se také povolovací proces při instalacích solárních panelů vyžadujících stavební povolení. Do výkonu 15 kW není pro fotovoltaické elektrárny mimo chráněné oblasti stavební povolení třeba. Tam, kde již instalace podléhá povolení nebo ohlášení z hlediska předpisů o elektřině nebo z hlediska jiných zákonů, stavební povolení rovněž nebude vyžadováno.

V současnosti je ve Vídni v provozu přibližně 8 000 solárních elektráren s výkonem 155 MWp, které zásobují asi 44 tis. domácností. Od r. 2024 zvýší město objem solárních dotací na 15 mil. EUR ročně. Cílem je do roku 2030 zvýšit kumulovaný výkon solární energie na 800 MWp. Standardní dotace je určena fotovoltaickým elektrárnám s min. 800 (případně 500 pro vertikálně montované panely) hodinami plné zátěže za rok, nově do 1000 kWp a i při rozšíření stávajících zařízení. Dotovány budou i výše uvedené povinné instalace fotovoltaiky. U vícepodlažních domů se dotace zdvojnásobí. Podporovány jsou také fotovoltaické elektrárny na zelených střechách a přístřešcích zastřešujících např. parkoviště nebo pořízení baterie.

Novela dále vytváří právní základ pro vymezení oblastí s dostupným dálkovým vytápěním, kde bude infrastrukturní síť do stanoveného období pro připojení budov k dispozici. Pro instalaci geotermálních sond bude namísto stavebního povolení platit pouze ohlašovací povinnost. Zjednoduší se i povolování přilehlých budov pro umístění např. tepelných čerpadel. Rozšiřuje se povinnost přezkoumat, zda při rekonstrukcích, rozšiřování budov nebo obměně technologických systémů lze zavést vysoce efektivní alternativní zdroj vytápění, kam spadají obnovitelné zdroje, zdroje na bázi kogenerace, tepelná čerpradla nebo dálkové vytápění zejména s užitím obnovitelných zdrojů.

Sektor budov je ve Vídni zodpovědný přibližně za 18 % emisí. V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností z klimaticky neutrálních zdrojů. Nově spustila největší tepelné čerpadlo v Evropě, které využívá zbytkové teplo vody z čističky odpadních vod a elektřinu z blízké vodní elektrárny. Zařízení, jehož součástí jsou 3 čerpadla, má teplem zásobovat 56 tis. domácností. Do roku 2027 je v plánu jeho rozšíření s cílem dosáhnout výkonu 110 MW.

Na ochranu klimatu cílí i další části novely. Rozšiřuje se povinnost zajistit dobíjecí infrastrukturu a zároveň se zjednodušuje její povolování. Ulehčení se týkají také předpisů k osazování fasád a střech zelení. Stavebním řádem stanovený počet parkovacích míst bude redukován v návaznosti na dostupnost MHD, carsharingu nebo dobíjecí infrastruktury. Povinné bude vysazení jednoho stromu na 5 venkovních parkovacích míst. Zvyšuje se podíl nezastavěné plochy na budovu. Zároveň mají být dvě třetiny územním plánem vyhrazených zelených ploch bez vybetonovaných částí a na každých 200 m² zeleně má být vysazen alespoň jeden strom.

V oblasti ochrany staré zástavby novela přináší zpřísnění pro možnost demolice budov postavených před rokem 1945 z důvodu ekonomicky neudržitelného provozu. Pro dostupnost nájemního bydlení bude rozšířena regulace krátkodobých pronájmů, které budou nad 90 dnů v roce možné jen za velmi omezených podmínek.

 

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku