Rostoucí příležitosti v různých odvětvích průmyslu jsou důvodem, proč ekonomická diplomacie upřednostňuje hledání perspektivních oborů před určováním exportních destinací. Ostatně problém, který řeší exportéři, není, „co bych mohl vyvézt do Brazílie“, nýbrž „kam mohu vozit své traktory či generátory, tedy kde bude můj výrobek konkurenceschopný a kde je po něm poptávka“. Z toho plyne, že model prioritních zemí je v praxi pro podniky velmi těžko použitelný. Rostoucí ekonomický potenciál vybraných států musíme brát v úvahu, pro exportéra je však využitelnější informace, ve kterých teritoriích se může se svým produktem uplatnit. Pro stát se jedná o důležitou informaci, podle níž může lépe plánovat a koordinovat své aktivity na podporu českých ekonomických zájmů.

O tom, že dnes takové příležitosti umíme zprostředkovat, se mohou čeští exportéři přesvědčit právě v těchto dnech.

Ve snaze pomoci podnikům identifikovat vhodná alternativní teritoria pro vývoz produktů, které jsou dotčeny ruskými sankcemi, jsme připravili seznam příležitostí v alternativních teritoriích. Vycházíme přitom z analýzy podmínek v zahraničních zemích, možností růstu tamních trhů a konkurenčního postavení.

Zajímavé příležitosti se nyní rýsují například v Kanadě. Aktuální těžební projekt s rozpočtem 28 miliard korun v provincii Quebec otevírá řadu nevyužitých možností pro subdodávky v oblasti průzkumu nových ložisek a těžby kovů a minerálů.

Zvýšená poptávka po technologiích těžebního odvětví se očekává také v Makedonii, jejíž vláda plánuje v následujících několika letech výrazně zvýšit využití nerostných zdrojů otevřením nových a revitalizací stávajících dolů.

Příležitosti existují i pro české vývozce, které zasáhla omezení pro vývoz zboží a technologií dvojího užití, jež se vedle civilního sektoru uplatňuje i v armádě. Toto opatření se týká například turbín a generátorů, jejichž náhradní odbytiště jsme nalezli třeba v Dánsku, Korejské republice či na Slovensku.

Příležitostí je také alarmující stav britské energetické infrastruktury, na který chce britská vláda reagovat mimo jiné výstavbou nových jaderných elektráren či zavedením podpory pro technologie vhodné pro obnovitelnou energetiku, kde české firmy mohou nabídnout svoje řešení v oblasti obnovitelného teplárenství a dodávat například kotle na biomasu, tepelné pumpy a výměníky tepla. Mezi významné položky podléhající tomuto typu omezení patří také naše obráběcí stroje, které mohou nalézt uplatnění především na indickém trhu.

Mimořádně atraktivní trh pro české podniky působící v oblasti leteckého a vojenského průmyslu představuje Malajsie, kde se rýsují možnosti participace českých podniků na budování kapacit leteckého průmyslu, včetně technologické spolupráce a vývoje pokročilých materiálů a designu. Malajsie také vykazuje dlouhodobý zájem o zlepšování systémů obrany svého území, což je do značné míry motivováno geopolitickými faktory. Prudký rozvoj civilního letectva je možné sledovat také v Indii. Poptávka po letecké dopravě, daná rozlohou indického subkontinentu a růstem životní úrovně obyvatelstva, se trvale zvyšuje a vytváří potřebu výstavby nových letišť, případně potřebu rozšíření či modernizace letišť stávajících. Totéž platí o potřebě nových letadel, a to i letadel menších rozměrů, která jsou vyráběna i v České republice.

V oblasti potravinářského průmyslu stojí naopak za pozornost Saúdská Arábie, jež importuje přes 70 procent svých potravin; tempo růstu tohoto dovozu se v posledních letech pohybuje na úrovni 12 procent ročně. Tuto situaci způsobuje především omezení dotací místním zemědělcům a strategický přechod vlády na zabezpečování potravinových potřeb dovozem. Nový prostor se otevírá také pro export masných výrobků do Japonska, a to vzhledem k postupně se měnícím stravovacím návykům u značné části japonské populace.

Kromě aktuálních sankcí na obou stranách je ovšem třeba vnímat celkový kontext dlouhodobého přístupu ruské vlády k budování ekonomiky. Jakkoli je propaganda silného Ruska, jež si nenechá od Západu nic líbit, významnou součástí ruských „protisankcí“, nejedná se o klíčový motivační faktor. Intenzivní snahy vlády o lokalizaci výroby na území svého státu a snaha o obchodní expanzi do nových regionů mohou postupně vést ke zhoršování přístupu českých firem na tamní trh.

V žádném případě není snahou České republiky ruský trh opouštět.

V návaznosti na aktuální vývoj krize je však nutné počítat i s černými scénáři a hledat alternativní příležitosti jinde ve světě.

***

Model prioritních zemí je v praxi pro podniky velmi těžko použitelný.