Předseda Rady ministrů Bosny a Hercegoviny oznámil, že vláda 18. března rozhodne o zákazu vývozu kulatiny z Bosny a Hercegoviny. Rozhodnutí bylo zveřejněno v souvislosti s řešením ekonomických dopadů války na Ukrajině, nedostatek dřeva je ale dlouhodobý problém.

S více jak 2 mil. hektarů lesů představuje Bosna a Hercegovina jednu z nejvíce zalesněných zemí v Evropě. Lesy pokrývají přes 40 % území. Výroba dřevěného nábytku je zde tradičním průmyslovým sektorem, ale také významným exportním odvětvím představujícím asi 8 % veškerého vývozu. Další rozvoj nábytkářství je však limitován nedostatek dřeva na domácím trhu.

Velká část domácí produkce surového dřeva se vyváží do zahraničí. V r. 2021 bylo podle údajů Komory zahraničního obchodu Bosny a Hercegoviny vyvezeno 1 450 tun dřeva. Zároveň však výrobci nábytku ale i dřevní biomasy měli problémy zajistit si dostatek materiálu a museli ho dovážet ze zahraničí. Ve stejném období se dovezlo 480 t dřeva. Nejvíce dřeva se dováží z Chorvatska, Srbska a  Rakouska, kam se dřevo ale zároveň i vyváží. Domácí trh tak selhává v propojování nabídky s poptávkou.

Vzhledem k přebytku dřeva v důsledku kůrovcové kalamity se významným vývozcem dřeva do Bosny a  Hercegoviny stala i Česká republika. Dva roky po sobě bylo Česko čtvrtým nejvýznamnějším dovozcem dřeva do Bosny a Hercegoviny. V r. 2021 se sem dovezlo 71 t českého dřeva a výrobků z něj v hodnotě 12 mil. EUR. To podle bosensko-hercegovinských statistik představovalo asi 9 % hodnoty dovozu z ČR.

Dřevo se do Bosny a Hercegoviny dováží také z Ukrajiny a Ruska, ale ve výrazně menších objemech (v r. 2021 se z Ukrajiny dovezlo asi 7 t a z Ruska asi 6 t). Vláda Bosny a Hercegoviny nicméně hrozbu výpadku těchto dodávek uvádí jako důvod svého záměru zakázat vývoz kulatiny ze země. Zákaz by měl platit do konce roku 2022.

Zamezení vývozu dřeva by mohlo vzhledem k velkému převisu vývozu nad dovozem domácí trh dočasně zasytit a zmírnit zájem domácího průmyslu o dovoz dřeva ze zahraničí.   Nedostatek dřeva však je dlouhodobým problémem, který nesouvisí s aktuálním mezinárodním vývojem. Pokud nedojde k reformě trhu se dřevem v Bosně a Hercegovině, tak je možné očekávat, že zájem o nákup dřeva od zahraničních dodavatelů v budoucnu opět vzroste.

 

Ondřej Picka
ekonomický diplomat