Zvláštní pozornost věnoval zmocněnec Krátký stále rostoucímu zájmu české diaspory o spolupráci s kraji. Poděkoval proto všem krajům, které tuto politiku již zařadily do svých zahraničních aktivit. Vzpomenul, že velký počet krajů, které mají navázány zahraniční vztahy s cca dvacítkou cizích zemí především evropského kontinentu, působí často v oblastech s výraznou českou komunitou. Řada hejtmanství se už dnes také často přímo podílí na krajanské podpoře a aktivitách Čechů v těchto zemích (Jihomoravský, Plzeňský, Středočeský atd.). 

Při této příležitosti poděkoval Jiří Krátký rovněž pražskému magistrátu a Plzeňskému a Jihomoravskému kraji za podporu, kterou prostřednictvím svých vlastních zastoupení v Bruselu nabízejí krajanským spolkům při organizování jejich aktivit v Belgii. Příkladem je třeba spolupráce s Českou Besedou v Bruselu, která v minulém týdnu oslavila své 120. výročí svého založení. 

Zmocněnec Krátký vyzdvihl důležitost institucionálních propojení na úrovni české a zahraniční místní samosprávy, které mohou významně posílit nejen pozici českých krajů v zahraničí, ale i zviditelnění a pozici Čechů v daném regionu žijících. Věnování pozornosti Čechům žijícím v regionu často působí pro stát nebo kraj a jeho kulturu v přijímající zemi jako velmi oceňovaný projev vyspělosti jeho sociální kultury. 

Příkladem velmi dobře fungující praxe je model učitelky vyslané Jihomoravským krajem v chorvatském Zadaru, která působí přímo na tamní univerzitě a spolupracuje s městem i krajem. České diaspoře v zahraničí může přinést takovéto formální propojení spolupracujících krajů rozšíření praktických možností při využívání místních programů zaměřených na podporu rozvoje meziregionálních vztahů, ale také posilování pozice českého jazyka v místě nebo větší zviditelnění české identity. 

Velký význam má spolupráce krajů v zemích a konkrétních regionech se silnou tradiční českou krajanskou přítomností. Za takové země je možné považovat např. Chorvatsko (Jihomoravský kraj, Plzeňský), Rumunsko (Jihomoravský, Liberecký, Plzeňský), Rakousko (Jihomoravský, Jihočeský, Vysočina), Srbsko (Jihomoravský, Ústecký, Královohradecký, Olomoucký). Přímo strategický význam má spolupráce v zemích, se kterými se dělíme o společnou hranici, jako je německá spolková země Bavorsko (Plzeňský, Karlovarský, Jihočeský) nebo Sasko (Liberecký, Ústecký, Karlovarský). Přirozeně srovnatelný efekt najdeme i za jižní hranicí, tj. Horní Rakousy (Jihočeský) nebo Dolní Rakousy a Vídeň (Jihomoravský, Vysočina, Jihočeský). 

Mezi země, v jejichž regionech se uplatňuje v regionální spolupráci nejvíce krajů, patří: Německo (10 krajů), Slovensko (9 krajů), Ukrajina (9 krajů), Itálie (6), Rumunsko (3), Rakousko (3) a Chorvatsko (2). V konkrétním případu Ukrajiny upozornil zmocněnec na zájem krajanských spolků spolupracovat s českými kraji. Představil velmi úspěšnou spolupráci a podporu rozvoji aktivit ze strany Středočeského kraje a zmínil dopis, kterým Národní rada Čechů na Ukrajině zamýšlí oslovit jednotlivá hejtmanství a informovat o zájmu ještě více spolupracovat s českými regiony. V tomto kontextu úspěšné spolupráce zmínil zmocněnec loňskou organizaci letního jazykového tábora pro české děti z Ukrajiny přímo v Česku pod záštitou a koordinací MZV ČR a Středočeského kraje, který se díky další krajanské spolupráci přenese v roce 2024 do Chorvatska. Na závěr poděkoval Jiří Krátký krajům za zájem spolupracovat s krajany v zahraničí a vyjádřil připravenost vést na téma prohlubování této spolupráce pravidelnou diskusi. Setkání na MZV se účastnili zástupci krajů: Pardubický, Praha, Plzeňský, Královohradecký, Ústecký, Jihomoravský, Liberecký, Vysočina, Moravskoslezský, Zlínský, Středočeský a Olomoucký.