Bohatý třídenní kulturní a společenský program oslav byl svátkem celého Banátu a patřil bez pochyby k největším akcím, které se kdy na toto téma v Banátu konaly. Svědčí o tom účast pěti stovek hostů z Čech i Rumunska, ale i z dalších zemí, kam banátské rodáky z oblasti v historii přivedla reemigrace, jako je např. Argentina.

Mezi oficiálními hosty z České republiky byli velvyslankyně ČR v Rumunsku Halka Kaiserová, velvyslanec ČR v Srbsku Tomáš Kuchta, poslanci PS PČR Martin Hájek (Jihomoravský kraj) a Pavla Pivoňka Vaňková (Jihočeský kraj), místostarosta Chebu Pavel Pagáč a zástupci města Brna. Slavnostní pontifikální mši v kostele svatého Václava osobně sloužil brněnský biskup Pavel Konzbul. Na oslavách se krátce zastavil rovněž současný slovenský předseda Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a současně poslanec v rumunském parlamentu Adrian Merka.

Oslav se zúčastnili také zástupci hlavních českých neziskových organizací, které se po dlouhá léta podílejí na podpoře krajanů v oblasti, jako jsou Charita Brno (Václav Salajka) v oblasti pečovatelských a zdravotních služeb nebo Člověk v tísni (Ivo Dokoupil) v oblasti turismu, ochrany architektury a kulturních památek, rozvoje služeb a propagace.

Velmi pozitivní dojem u hostů zanechala aktivní účast mladých lidí na programu, ze kterého bylo znát, jak důležitý je pro ně současný život v Banátu, stejně jako respekt k hodnotám původních tradic. Velkolepá přehlídka krojů mezi účastníky, která byla k vidění ve Svaté Heleně ve dvou slavnostních průvodech, toho byla nejlepším příkladem. Místní ženy oblékly kroje, které jsou mnohdy staré více než sto let. Právě aspekt udržování zajímavosti tradičního regionu pro mladé lidi zdůraznil ve svých dvou vystoupeních na akci zvláštní zmocněnec Jiří Krátký. Zmocněnec poděkoval všem aktivním organizacím za dlouholetou činnost, která se daří, poděkoval za podporu rumunské státní správě a samosprávě a nezapomněl při tom ani na obrovský objem dobrovolnické práce z řad českých nadšenců pro banátský region.

Vyvrcholením bohatého hudebního programu oslav bylo hudební divadelní představení o historii příchodu a života Čechů v oblasti, které napsala a s obyvateli Svaté Heleny nastudovala českým státem vyslaná učitelka Klára Jíchová. Činnost českých učitelů přispívá k rozvoji poznání o regionu a jeho propagaci v Rumunsku i v Čechách. Důkazem toho bylo oficiální představení nových knih o Banátu. Za všechny jmenujme Dějiny a historie Svaté Heleny (F. Roch), Dvě století Svaté Heleny, Banátská kuchařka I., Svatá Helena (kol.). O vydání se osobně zasloužili vyslaní učitelé (Klára Jíchová a Alexandr Gajdzica) a k vydání knih přispěly MZV ČR a Dúm zahraniční spolupráce. Ve svém vystoupení oznámil současný předseda české sekce celonárodního svazu Čechů a Slováků v Rumunsku Štefan Bouda oficiální založení nové české krajanské zastřešující organizace Fóra Čechů v Rumunsku, která bude Čechy v Rumunsku v příštím roce reprezentovat po rozdělení původní společné slovenské a české organizace (ÚDSČR). Důvodem ke vzniku nové organizace jsou odlišná teritoriální zastoupení Čechů a Slováků na rumunském území.

Na oslavách bylo zřejmé, že se v oblasti daří dlouhodobá snaha o meziregionální propojování krajanských aktivit mezi rumunskou a srbskou stranou Banátu, ke kterému v nemalé míře přispívá působení vyslaných českých učitelů do obou zemí. Mezi gratulanty ve Svaté Heleně se tak připojili svými vystoupeními také čeští krajané ze srbských obcí a měst Biela Cerkva, Češko Selo a Vršac. Českou a moravskou účast na oslavách reprezentovali hosté z českých měst a moravských měst (Cheb, Domažlice, Mariánské Lázně, Sokolov, Teplice, České Budějovice, Brno a okolí). Srpnovou akcí ve Svaté Heleně oslavy 200. výročí nekončí, budou pokračovat ještě 26. září v hlavním městě Bukurešti.

Kontext: Oslavy ve Svaté Heleně se staly skutečnou oslavou českého obyvatelstva v celém regionu rumunského i srbského Banátu. Účast krajanů z Rumunska  i Srbska v čele s vyslanými českými učiteli na programu ve Svaté Heleně ukázala, jak prakticky jsou dnes provázané aktivity obou českých diaspor v regionu. I tímto došlo k naplnění jednoho z cílů, které si vytyčilo MZV v rámci své krajanské politiky v posledních pěti letech. Od sdílených krajanských projektů (sportovních a kulturních) na obou stranách Dunaje si MZV ČR slibuje nejen posílení lokálních akcí a překonání tradiční rozdrobenosti činností, ale především zásadní posílení pocitu české národní sounáležitosti mezi Čechy v jednotlivých místech. Při rozhovorech zmocněnce s rumunskými starosty obcí a zástupci župy bylo zřejmé, že pro region znamená česká menšina v oblasti s autentickými tradicemi a architekturou posílení turistické atraktivnosti celého regionu, tím spíše, že je navíc aktivně podporovaná českým velvyslanectvím a českými institucemi. Oblast českých obcí v rumunském Banátu představuje pro celý regionální koncept, turisticky velmi úspěšně se rozvíjející oblasti přehrady Železných vrat, cenný turistický kapitál, stejně jako ho představují početní čeští turisté přijíždějící do regionu. Na toto téma seznámil krajanského zmocněnce starosta spádové obce Coronini Elia Bobescu s plány radnice na propojení mostem přes Dunaj srbské a rumunské strany řeky, což podle samosprávy povede k dalšímu zatraktivnění turismu a napomůže jeho rozvoji v oblasti. Skutečnost, že česká menšina žije na obou stranách Dunaje a čeští turisté tak přijíždějí do obou oblastí, je pro tento projekt důležitým vkladem. Starosta Bobescu počítá se zapojením do projektu evropských fondů. V tomto ohledu propojení na české osídlení požádal zmocněnce o podporu tomuto projektu z české strany.