Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Financování SZBP

 

Výchozím bodem rozhodování o financování opatření v oblasti SZBP je čl. 41 Smlouvy o EU. Podle něho platí pravidlo, že správní a operační výdaje – související s prováděním ustanovení SZBP – jdou k tíži rozpočtu Evropské unie. To však neplatí pro operační výdaje na operace s vojenským nebo obranně-politickým dopadem a pro případy, kdy Rada rozhodne jednomyslně jinak. Pokud je financování z rozpočtu EU vyloučeno, rozdělí se výdaje mezi členské země podle jejich hrubého národního produktu. Rada však může jednomyslně odhlasovat i jiné rozhodnutí.
 

Rozpočet EU je přijímán ve výhledu na 7 let v podobě tzv. víceletého finančního rámce, jehož součástí je i programování rozpočtu s cílem zajistit rozpočtovou disciplínu. Stávající finanční rámec 2014-2020 byl přijat v listopadu 2013. Zahraničněpolitické aktivity EU jsou financovány z kapitoly 4EU jako globální hráč“, jejíž alokace v rámci současné finanční perspektivy 2014-2020 představuje 6,1 % rozpočtu EU (tj. zhruba 66,26 mld. EUR).

Z kapitoly 4 jsou financovány téměř všechny aktivity EU vůči třetím zemím a dalším externím partnerům. Z kapitoly 4 jdou prostředky jak na rozvojovou, hospodářskou, finanční a technickou spolupráci (skrze geografické a tematické finanční nástroje vnější spolupráce a jiné vnější programy), tak i na výdaje SZBP či humanitární pomoc. Průměrná roční výše finančních prostředků na ně určených v rámci kapitoly 4 finančního rámce 2014-2020 je zhruba 8,3 miliard EUR. Vnější činnost EU je však rovněž financována z nástrojů, které stojí mimo rozpočet EU, jako např. Evropský rozvojový fond (EDF) či Rezerva pro mimořádné události. Na tyto nástroje se vztahují odlišná pravidla finančního řízení. Celkové výdaje na vnější aktivity EU (tj. neomezené jen na SZBP) činí zhruba 13 mld. EUR ročně.

ROZPOČET SZBP
O použití financí v rámci SZBP rozhoduje Rada. Využití rozpočtu SZBP je s ohledem na omezenou možnost předpovídat skutečné potřeby plánováno pouze orientačně na rok dopředu s výhledem na rok následující. V rámci SZBP jsou financovány aktivity v následujících oblastech:

  1. Civilní zvládání krizí především v podobě civilních misí SBOP;
  2. Nešíření zbraní hromadného ničení a malých ručních a lehkých zbraní;
  3. Činnost zvláštních představitelů EU (EUSR);
  4. Ostatní zdroje jsou ponechávány v rezervě pro nepředvídané události – rezerva zajišťuje potřebnou flexibilitu rozpočtu SZBP (využíváno výjimečně);
  5. Poslední položku tvoří zdroje potřebné pro přípravu a ukončení některých aktivit, zejména misí SBOP (využíváno výjimečně).

ROZPOČET ESVA
Rozpočet ESVA v roce 2014 činil cca 519 mil. EUR, pro rok 2015 je počítáno s cca 493 mil. EUR. ESVA sama spravuje svůj administrativní rozpočet, operativní náklady zůstávají v gesci Evropské komise.

FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ V OBLASTI CIVILNÍHO ZVLÁDÁNÍ KRIZÍ
Rada stanovila 16. 9. 2003 hlavní linie financování operací civilního zvládání krizí, podle nichž jsou z rozpočtové kapitoly SZBP placeny zpravidla veškeré náklady související s určitou operací, včetně diet účastníků misí. Jedinou výjimku tvoří mzdy personálu vyslaného členskými státy. Tyto mzdové náklady by měly hradit vysílající státy. Dodatečná opatření EU, za která odpovídá Komise a pomocí kterých jsou podporovány či doplňovány civilní operace ke  zvládání krizí, mohou být financována z odpovídajících kapitol rozpočtu EU.

MECHANISMUS ATHENA
Podle Smlouvy o EU není financování opatření s vojenskými či obranně-politickými dopady z rozpočtu EU možné. Proto jsou taková opatření v zásadě financována z národních rozpočtů členských států. Klíčovým principem pro přiřazení nákladů je zásada původce („costs lie where they fall“). Určité omezené a jasně specifikované náklady na operace, např. náklady na velení ozbrojených sil či na kritickou infrastrukturu operace, se hradí společně a rozpočítávají se na jednotlivé členské státy podle klíče hrubého národního důchodu. K provádění a kontrole těchto plateb byl zřízen tzv. mechanismus ATHENA, v jehož rámci má každá operace svůj vlastní rozpočet.

.