Klimatická konference OSN v Dubaji skončila dohodou
15.12.2023 / 15:13 | Aktualizováno: 18.01.2024 / 14:33
Ve dnech 30. listopadu až 13. prosince 2023 se v Dubaji ve Spojených arabských emirátech uskutečnilo 28. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, 18. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu a 5. zasedání smluvních stran Pařížské dohody. Předsedou konference byl Sultan Ahmed Al Jaber, ministr průmyslu a pokročilých technologií Spojených arabských emirátů. Klíčovým bodem konference bylo historicky první globální hodnocení implementace Pařížské dohody. 198 členských států se v závěru konference dohodlo na dalších opatřeních v rámci boje proti změně klimatu. Vůbec poprvé se členské státy také dohodly na odklonu od fosilních paliv.
Ačkoliv je dohoda kompromisem, který nereflektuje zcela všechny požadavky členských států, mnohé z nich hovoří o velmi dobrém výsledku a pozitivním kroku správným směrem, který přispívá k dlouhodobému cíli stanovenému Pařížskou dohodou, tj. udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C. Rozhodnutí např. vyzývá ke snížení globálních emisí skleníkových plynů o 43 % do roku 2030, 60 % do roku 2035 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Vyzývá také ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, urychlení úsilí směřujícímu k vyřazení technologicky neošetřeného energetického uhlí a dosažení nulových emisí v energetice do roku 2050.
Konference konsensem přijala i další rozhodnutí týkající se např. pracovních programů pro spravedlivý přechod, mitigace či rámce pro stanovení globálního cíle pro adaptace. Již během prvního dne konference (30. listopadu) došlo k dohodě o operacionalizaci nového fondu pro kompenzaci ztrát a škod, který bude působit pod Světovou bankou a ze kterého budou moci čerpat nejzranitelnější rozvojové státy. Do fondu již bylo přislíbeno cca 800 mil. USD. Velmi pozitivním aspektem bylo oznámení splnění závazku mobilizovat každoročně 100 mld. USD pro rozvojové země za rok 2022 (pozn. EU k této částce přispěla cca 30 mld. USD), dle údajů OECD by pak měl být tento závazek splněn i za rok 2023. Africká skupina však nejhlasitěji připomínala nedostatek tzv. způsobů implementace, včetně finančních prostředků, přenosu technologií a budování kapacit.
Generální tajemník OSN António Guterres přivítal výsledek klimatické konference, která podle jeho názoru dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně. Jde o vůbec první uznání potřeby přechodu od fosilních paliv po mnoha letech, kdy byla diskuse na toto téma zablokována. Generální tajemník zdůraznil, že věk fosilních paliv musí skončit, připomněl však, že dosažení cíle Pařížské dohody nepřekročit hranici 1,5°C vyžaduje drastické snížení emisí všech skleníkových plynů do roku 2030.
Příští klimatická konference OSN (COP 29 UNFCCC, CMP 19 a CMA 6) se uskuteční ve dnech 11. – 22. listopadu 2024 v Baku pod předsednictvím Ázerbájdžánu.
