Ministerstvo zahraničních věcí ČR

         česky   english        

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

OSN

 

I když vztah klimatu a bezpečnosti byl v Radě bezpečnosti OSN poprvé projednáván již v roce 2007 v souvislosti s krizí v Darfúru, která byla na tomto jednání označena za první klimatický konflikt, nepodařilo se doposud přijmout obecnou rezoluci ke vztahu klimatu a bezpečnosti. Od roku 2017 bylo nicméně v Radě bezpečnosti přijato několik rezolucí ke konkrétním zemím a regionům Afriky, v nichž došlo k uznání vlivu změny klimatu na bezpečnost těchto zemí a regionů, a vůbec se celkově na půdě OSN zintenzivnila pozornost vztahu mezi klimatem a bezpečností.

První rezolucí uznávající dopady změny klimatu na bezpečnost byla rezoluce č. 2349 z března 2017 k míru a bezpečnosti v regionu Čadského jezera. Vztah klimatu na konkrétní bezpečnostní situaci pojednávají ale např. i rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2408 k Somálsku, č. 2423 k Mali, č. 2429 k Súdánu, č. 2448 ke Středoafrické republice či rezoluce č. 2457 k Africe.

Od roku 2011 se také zintenzivnily debaty v Radě bezpečnosti OSN k problematice klimatu a bezpečnosti. Zabývaly se např. přípravou na bezpečnostní dopady z oteplování, identifikací klimatických bezpečnostních rizik a reakcí na ně, vztahem vody, míru a bezpečnosti, nebo vlivem přírodních katastrof způsobených změnou klimatu na mezinárodní mír a bezpečnost.

Od roku 2017 rovněž probíhá ve dvou zemích, Nepálu a Súdánu, společný pilotní projekt UNEP a EU k identifikaci ohnisek klimatických bezpečnostních rizik s cílem přijmout integrovaná opatření na všech úrovních řízení k jejich eliminaci. Projekt se opírá o výstupy zprávy G7 „A New Climate  for Peace“ z roku 2015 a jeho cílem je úsilí o převedení doporučení obsažených v této přelomové studii ke klimatické bezpečnosti do praxe.

V říjnu 2018 došlo k ustavení Mechanismu pro klimatickou bezpečnost v rámci Odboru pro politické záležitosti a budování míru DPPA při Sekretariátu OSN k provádění integrované analýzy klimatických rizik včetně návrhů strategií řízení těchto rizik pro potřeby Rady bezpečnosti a dalších agencií OSN. Mechanismus je postaven na úzké spolupráci zejména s UNDP a UNEP a s externími experty.

V  roce 2018 byla také z iniciativy Německa a Nauru utvořena Skupina přátel OSN pro klima a bezpečnost, která v současnosti čítá kolem 50 členů. ČR přistoupila do Skupiny přátel v květnu 2020. Cílem této Skupiny je zajistit koherentní přístup k řešení dopadů změny klimatu na mezinárodní mír a bezpečnost, vytvořit platformu pro výměnu názorů a zkušeností a podpořit proaktivní procesy v rámci systému OSN k řešení dopadů změny klimatu na mezinárodní mír a bezpečnost.

V Radě OSN pro lidská práva (RLP) v Ženevě se ČR tradičně zapojuje do vyjednávání rezoluce „Lidská práva a životní prostředí“. V loňském roce se rezoluce soustředila na přínos obránců lidských práv zaměřených na životní prostředí (environmental human rights defenders). ČR rovněž podporuje práci zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí.

.